Markéta Malá

/

Články autora

Kampaň nesnese všechno

Tabulka „Fiala versus Babiš“ sdílená koalicí Spolu ještě pořád budí vášně, což byl účel. Takto je nutné nad celou kauzou s tabulkou porovnávající výši mezd, důchodů, inflace a dalších ukazatelů uvažovat především. Mluví se o tom, jak dělá koalice z voličů „debily“, lidé tabulku na sociálních sítích sdílejí a hádají se o prezentovaná čísla. Opozice má také co řešit. Je to dílo ODS, ale stojí si za ním i TOP 09 a lidovci. Cílem je vzbudit v lidech pocit, že se nemají zase až tak zle a že nemají věřit Andreji Babišovi, že s jeho příchodem zase bude líp.

Cena za závislost

V Senátu se nedávno konal zdravě skeptický seminář s názvem Levné energie pro průmysl pořádaný místopředsedou Senátu Jiřím Oberfalzerem (ODS). Svou řeč přednesl třeba generální ředitel ČEPS Martin Durčák, generální ředitel Třineckých železáren Roman Heide nebo bývalý člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal. Na tom semináři bylo cenné už to, že na půdě horní komory vůbec proběhl a že se zde střetli zástupci „opoziční“ strany a pár zástupců mainstreamu.

Zdražení je cíl. Neplačme pak ale nad inflací

Zapomíná se na to, ale stát stále nemá schválenou novelizovanou Státní energetickou koncepci. Tedy funkční scénář pro to, jak bude energetika v horizontu několika málo let fungovat, jak zvládneme odchod od uhlí, nápor zelených zdrojů na síť, jak budeme stavět plynové zdroje, jádro, jak se to všechno bude dotovat. Koncepce se měla schvalovat loni v létě, spolu s dalšími dvěma dokumenty, tedy Národním klimaticko-energetickým plánem a Politikou ochrany klimatu. Jenže pak to vláda ze strachu raději vše odložila.

Co způsobil strašáček

I letos ještě stát stihne vytěžit bohaté podnikatele se stamilionovými majetky. Takhle loni kádroval premiér Petr Fiala minoritní akcionáře ČEZ. Je to asi nejlegendárnější výrok směřovaný na jejich adresu, bohužel ale ne jediný. Přesvědčení poslance STAN Ondřeje Lochmana o tom, že kdo moc vydělá, toho můžeme spravedlivě zdanit, také stojí za připomenutí. Tak teď ještě připomeňme, aby to nezapadlo, že na celé „dani z neočekávaných zisků“ stát za dotčená tři zdaňovací období vybere dohromady přes sto miliard. To je dost děsivé číslo. A ještě děsivější je fakt, že drtivou většinu z toho odvedl a ještě odvede ČEZ.

Prostě doufáme, že nějaká elektřina bude

Obavy z nedostatku elektřiny a otázka soběstačnosti v její výrobě jsou zásadním tématem dneška. Evropa chce stále transformovat celý energetický sektor a dosáhnout dekarbonizačních a klimatických cílů do roku 2050, a to bez ohledu na obrovské náklady a možná rizika. Španělsko a Portugalsko přitom nedávno zažily masivní blackout. Ovlivní to nějak evropské plány? V Salonu Echa diskutují zvláštní zmocněnec MZV pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška, člen představenstva ČEPS Pavel Šolc a Rostislav Krejcar z FEL ČVUT a také člen dozorčí rady ČEPS.

Jen takový strašáček pro naše majetné podnikatele

Nedávno se šéf poslanců ODS Marek Benda dopustil roztomilého výroku. V televizní debatě na CNN Prima News tvrdil, že nepovedená snaha vlády snížit podíl hlasů akcionářů pro přeměny obchodních společností a družstev, tzv. lex ČEZ, byl jen takový „strašáček“. A úsměvná jsou i Bendova slova o tom, že vládní návrh nakonec neprošel, protože sama vláda nechtěla, aby prošel. Pro připomenutí, celá věc se týkala snahy ovládnout ČEZ, a to dost nečestnou cestou.

Stavba Dukovan ve stylu po nás potopa

Dukovanskou fraškou z posledních dní se umně chytá hnutí ANO. Dalo se to čekat. Karel Havlíček už říká, že podpis o stavbě nových jaderných bloků by měla vláda Petra Fialy nechat až na příští vládu. A taky prý má premiér zřídit krizový jaderný tým a napravit českou reputaci. Takže z toho, co mělo být spolu s důchodovou reformou hlavním zářezem této vlády, tedy dokončení tendru na Dukovany, teď bude v kampani těžit spíš Andrej Babiš. Fiala si naběhl už tím, že chtěl podepisovat smlouvu s korejskou KHNP s velkou pompou (kvůli kampani), takže se nepodepisovala ihned po rozhodnutí antimonopolního úřadu, který zamítl stížnost francouzské EdF.

S Petrem Fialou už jsme na Západě

Současná vládní koalice má ten problém, že za dobu jejího vládnutí občané zažili nejvyšší inflaci v historii samostatné republiky. Životní úroveň se silně propadla. Podle srovnání OECD se za roky 2021 až 2024 jednalo o nejvyšší propad vůbec, reálné mzdy klesly o více než 11 procent. Předcovidové úrovně ještě stále nedosáhly, odhaduje se, že to bude nejdříve příští rok. Za duben inflace podle ČSÚ konečně spadla pod cílová dvě procenta, což umožnil hlavně pokles cen pohonných hmot a mírnější růst cen potravin. Služby ji ale dál tlačí a budou tlačit zpět nahoru. A na zdražování jsou háklivé všechny voličské skupiny.

Slibovat levnou elektřinu z Dukovan je čirý populismus

Němci budou bez jádra navždycky, už je to oficiální. Nová ministryně hospodářství a energetiky Katherina Reicheová hned zčerstva návrat k jaderné energetice vyloučila. Není to nic nečekaného. To nesmyslné rozhodnutí, které Německo s koncem jádra učinilo, se téměř nedalo vzít zpět. Už do něj bylo investováno příliš, v tom má Reicheová pravdu. Sliby o znovuzprovoznění některých reaktorů měly spíš jen plnit účel kampaně nového kancléře Friedricha Merze.

Realista Bartuška a vystupování proti národním zájmům

Předběžné soudní rozhodnutí zablokovat podpis smlouvy na stavbu dukovanských bloků docela překvapilo. A to všechny zúčastněné strany. Od vlády a ČEZ nebylo moc chytré sdělovat datum 7. května, kdy se měla smlouva s Korejci podepisovat. Teď z toho mají ještě větší faux pas. Jak dlouho se teď soudní řízení protáhne, nelze přesně odhadovat. Může to být v řádu týdnů, ale i měsíců, takže klidně až po volbách. Jediné, co lze říct jistě, je, že už teď se kvůli časovým průtahům zvyšují finanční náklady.

Spasí ČEZ a Dukovany Karel Havlíček?

Vláda přichystala překvapení a po středečním jednání oznámila, že už rozhodla o investorském modelu a modelu financování nových jaderných dukovanských bloků. A také že k podpisu smlouvy o dostavbě Dukovan mezi ČEZ jakožto investorem a korejskou KHNP dojde 7. května. Tak se podívejme na největší otazníky a podivnosti. Pro ČEZ v současné podobě je silně rizikové, spíš nemožné, pustit se do stavby jednoho bloku, natož do dvou. Na to jednoduše nemá kapitál. Tudíž se počítalo s tím, že dojde k zestátnění stoprocentní dceřiné společnosti ČEZ Dukovany II, která má projekt stavět.

Elektřina tu nemusí být pro všechny

Před měsícem severočeská společnost Sokolovská uhelná ohlásila odstavení svého posledního velkorypadla na těžbu hnědého uhlí v lomu Jiří. Označila to za konec jedné éry a milník v historii hornictví tamějšího regionu. Milník je to i pro devadesát zaměstnanců, tedy už bývalých, kteří v důsledku ukončování těžby přišli o práci. Úplný konec těžby na Sokolovsku má nastat v roce 2030. Výroba uhlí a tepla ale může v důsledku uměle nastavených netržních podmínek skončit ještě dřív. Společnost tedy stojí s nataženou rukou před státem a doufá v dotace.

Hlavní roli v Dukovanech hrají Američané

Napětí a nervozita rostou na straně všech aktérů kolem tendru na dostavbu Dukovan. Lze to vidět jak u zástupců vlády, tak u zástupců společnosti ČEZ jakožto investora. O českém průmyslu ani nemluvě. Neúspěšná francouzská EDF se nadále snaží. Nedávno vydala prohlášení, že prodloužila platnost své nabídky a rozšířila stížnost podanou k českému antimonopolnímu úřadu. Jen Korejci, respektive vládou ovládaná společnost KHNP, zůstávají na svém, tedy komunikují velmi střídmě.

Děláme to jako Čína, jen hloupěji

Nedávno proběhla zpráva o tom, že Čína plánuje dál ve velkém stavět nové uhelné elektrárny. Až do roku 2027. A to tvrdí její představitelé teď, žádný závazný termín to pravděpodobně není. Častý argument je ten, že Čína ale přece trhá rekordy ve stavbě zelených zdrojů, tedy hlavně větrníků a solárních elektráren (nechme teď stranou, že Evropa je na jejích zelených technologiích a solárních panelech nebezpečně závislá, na což se v diskusích záměrně zapomíná). Čína staví OZE, jenomže aby vyrovnala jejich nestálost, nenechává si odumřít záložní stabilní zdroje.

Riziko, že elektřiny nebude dostatek, stoupá

Podobně jako náš provozovatel přenosové soustavy (ČEPS) vydává svou každoroční zprávu o hodnocení zdrojové přiměřenosti (MAF), hodnotí z celoevropského hlediska dostatek zdrojů i Evropská síť provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E). K přečtení zde či zde. A stejně jako poslední česká MAF 2023, ani evropská zpráva nenabízí žádné veselé čtení. Nad oběma visí otázka: Kde v příštích letech vezmeme elektřinu, aby byla pro všechny, když budou chybět stabilní zdroje?

Zlevní Aleš Michl lidem peníze?

Přicházejí zajímavé časy. Celní šílenství Donalda Trumpa a masivní poklesy trhů jako jeho důsledek mění mínění o americkém prezidentovi. Už i Andrej Babiš prohlásil: Opravdu tomu nerozumím, protože to nedává žádný smysl. A mění i úvahy centrálních bank. Uvalení cel totiž velmi pravděpodobně vyvolá inflaci, do toho ale hrozí podstatné zpomalení ekonomiky. „Ceny ropy klesají, úrokové sazby klesají (pomalu se pohybující Fed by měl sazby snížit!), ceny potravin klesají, NENÍ ŽÁDNÁ INFLACE.

Nepřátele strašíme jen fakturami

Mantru o nutnosti zachránit klima a dekarbonizovat vyměnila Evropa za mantru, že je nutné zbrojit. Ta první mantra ale nezmizela, takže chceme zařídit obojí, což znamená vynaložit na to obrovské prostředky. Tedy zadlužit se. Do toho musí zachraňovat vlastní vinou zničený průmysl a investovat do stabilních energetických zdrojů. Co to všechno způsobí, jaká bude česká pozice a co je to čínská a ruská hrozba?

Vražedný inflační koktejl pro Evropu

Tvrdá fáze celosvětové celní války Donalda Trumpa byla druhým dubnovým dnem zahájena. Vzhledem k tomu, že jde o Trumpovu osobu a je známo, že cla považuje za nástroj nátlaku a odstrašení, může být vše nakonec jinak. V tuto chvíli ale platí, že výše cel je mnohem dramatičtější, než svět očekával. Bylo uvaleno 10procentní univerzální clo na veškerý dovoz, to začne platit 5. dubna. A 9. dubna vstoupí v platnost reciproční cla, pro EU ve výši 20 procent. Do toho už platí nové plošné 25procentní clo na dovoz osobních a lehkých užitkových automobilů.

Vyšší dávky, vyšší platy, vyšší všechno. A k tomu zbrojení na dluh

Ministr financí Zbyněk Stanjura chce po sobě zanechat odkaz rozpočtově odpovědného hospodáře. Tedy zřejmě takto by chtěl, aby voliči četli jeho návrh vložit do ústavy principy rozpočtové odpovědnosti. Tomu stejnému Stanjurovi přitom chybí v rozpočtu až padesát miliard, které se mu nepodařilo vyjasnit, jak dříve sliboval. A stejný ministr financí rozhodl, že chce zbrojit na dluh.

Petr Fiala vysvětluje, díl druhý: Jak jsme vám zdražili plyn

Premiér Petr Fiala natočil další díl krátkého vysvětlovacího pořadu Čísla a data. Tentokrát na téma ceny energií. Pomiňme teď, jaké všechny vládní „úspěchy“, které prý zajistily „nezávislost na Rusku a stabilitu cen“, Fiala vyjmenovává. Stačí, když premiér tvrdí, že současná vláda rozhýbala dostavbu Dukovan a stavět se začne v roce 2029. Vzhledem k tomu, co se teď kolem jaderného tendru děje a jak beznadějně to vypadá s podílem českého průmyslu, se tomu už asi zdráhají věřit i nejvěrnější voliči.

Timmermansovské temno

Do Prahy přijel někdejší první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans a pronesl fascinující slova o budoucnosti Green Dealu. Připomeňme, že tento nizozemský politik, aktuálně stojící v čele tamní koalice zelených socialistů, byl jakožto eurokomisař pro klima v letech 2019 až 2023 duchovním otcem stěžejního balíku nejtvrdších klimatických opatření Fit for 55. Spadá do něho zákaz výroby aut se spalovacími motory po roce 2035, stahování emisních povolenek z trhu a jejich rozšíření na vytápění a osobní dopravu nebo zavádění sociálního klimatického fondu.

Vinohrady už jsou passé

Opakuje se zjištění, že Česko je dostupností bydlení na jednom z nejhorších míst v EU. Poptávka po nových bytech silně převyšuje nabídku, pomalý povolovací proces, normy a regulace vše prodlužují a zvyšují náklady, a Češi si tak na nákup průměrného bytu musí ušetřit zhruba 13,3 hrubého ročního platu. Je situace opravdu tak beznadějná? V Salonu diskutují šéf EP Real Estate Petr Palička, ředitel Raiffeisen stavební spořitelny Pavel Čejka, hlavní ekonom skupiny DRFG Martin Slaný a poslanec za ODS a člen podvýboru pro bytovou politiku a výstavbu Vojtěch Munzar.

Akční plán pro ještě dražší elektřinu

Ceny energií jsou bezpochyby i v roce 2025 tématem nejen na celoevropské úrovni. Samozřejmě především pro průmysl, ale i pro domácnosti. V rozjíždějící se volební kampani o nich ale od současných vládních stran asi moc neuslyšíme. Koalice Spolu opatrně tvrdí, že se jí podařilo zvládnout energetickou krizi. To je silně na pováženou. Vláda lidem plošně rozdala peníze přes úsporné tarify a zastropovala ceny energií. A ministerstvo financí tvrdí, že mimořádné výdaje nebyly dosud vyrovnané mimořádnými příjmy z odvodů na windfall tax pro ČEZ (ačkoliv transparentní čísla nikdo neviděl).

Naše dukovanská tragédie

Dočkali jsme se. Evropská komise (EK) uvolnila plné znění notifikace na pátý dukovanský blok. Po bezmála roce, kdy o schválení veřejné podpory na stavbu nového jaderného bloku rozhodla. Částečné informace o nevýhodnosti podmínek pro fungování nové elektrárny, které kolovaly, se tak konečně potvrdily. A není to vše, co podstatného se v poslední době kolem „největší zakázky v české historii“ a také kolem společnosti ČEZ odehrává. Povolení Bruselu pro využití modelu státní podpory na jednotném unijním trhu je nutnou podmínkou. A to uvědomění si, že notifikace znamená podřízení Komisi a jejím nám vnuceným pravidlům, je stěžejní.

Češi už jsou s Dukovany mimo hru

Vládní uskupení Spolu podepsalo koaliční smlouvu o společné kandidatuře v podzimních volbách. V jakém stavu se ODS, lidovci a TOP 09 nacházejí a jak moc si své voliče z roku 2021 znepřátelili a znechutili, teď nechme stranou. Jedním ze stěžejních slibů koalice bylo ale také dokončení a uzavření smlouvy na dostavbu Dukovan. A to teď vypadá docela beznadějně. Nadále platí, že elektřinu z jaderných zdrojů vzhledem k tomu, co se v evropské energetice řídící se podle klimatické politiky Bruselu odehrává, potřebujeme. Je ale otázka, za jakou cenu to celé dává smysl.

Neřádný hospodář Stanjura

Ve světle aktuální nekritické, až fanatické debaty o masivním zadlužování kvůli vyzbrojování Evropy vypadají naše chybějící desítky miliard v českém rozpočtu nicotně. Jenže zaprvé, nikam nezmizely. A zadruhé, zlehčování situace, kdy se postrádá až 50 miliard korun, je vůči daňovým poplatníkům vrchol nevkusu. A toho zlehčování se ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dopouští opakovaně. O moralizování Miroslava Kalouska si může každý myslet, co chce. Teď má ale jistě pravdu, když Stanjurovo počínání komentuje tím, že vláda dělá z lidí blbce.

Dluhy, které najednou nevadí

Německo hází v posledních dnech jeden granát za druhým. A nechme teď stranou výroky šéfa Evropské lidové strany a člena bavorské CSU Manfreda Webera, který by chtěl vytvořit společnou evropskou armádu, zavést post evropského náčelníka generálního štábu a přejít na válečnou ekonomiku. Kolega Daniel Kaiser o pravděpodobném příštím kancléři Friedrichu Merzovi, předsedovi křesťanských demokratů, nedávno napsal, že už „ve jménu zbrojení stačil opustit většinu původních konzervativních pozic“. Ač se to tak možná původně nezdálo, stává se z toho stále přesnější tvrzení.

Dukovanský pomníček Fialovy vlády

S dostavbou Dukovan to vypadá bledě. Ačkoli to zřejmě zatím nikoho moc neznepokojuje. Dlouho se zdálo, že současná vláda si bude chtít slib o uzavření smlouvy na dostavbu nových bloků odškrtnout a že pro to udělá, co se dá. Teď už bychom si tím být jistí spíš neměli. Vedení ČEZ nedávno potvrdilo zvěsti, které už delší dobu kolovaly. A to, že do konce března, tedy jak bylo dlouhodobě slibováno, smlouva s preferovaným uchazečem o dostavbu, tedy s korejskou KNHP, podepsána nebude. Další termín je prý do konce první poloviny roku.

Kouzelná kasička Zbyňka Stanjury

Spatřuje-li stále někdo v české windfall tax v provedení Zbyňka Stanjury cokoli jiného než účelové snižování hodnoty ČEZ, bezprecedentní poškozování malých i velkých investorů a vyvádění desítek miliard korun do státního rozpočtu, kdy se těmito penězi „lepí“, co je potřeba, je silně naivní. Stát si loni na mimořádné dani sebral 37 miliard korun. Více než dvojnásobek původně rozpočtované částky.

Radikální Německo je žádoucí

Poslední dny v režii Donalda Trumpa už téměř definitivně potvrzují, že deglobalizace započatá za covidu bude dokonána. Transatlantické vazby USA s Evropou oslábnou kvůli výrokům i reálným krokům Američanů v geopolitice. Půjde o velké změny jak ve společné obraně, tak ve světovém obchodu, který bude v útlumu. Trumpovo ohlašování a pak odsouvání uvalení cel přestává být jakkoli čitelné, a hlavně přestává dávat smysl.

Starší články