V současné chvíli není jisté, zda korejská společnost KHNP prodlouží svou nabídku na dostavbu nových jaderných bloků v jaderné elektrárně Dukovany. Ta aktuální platí do konce června. Firma KHNP se teprve rozhodne, řekl viceprezident projektové kanceláře KHNP pro ČR Harry Chang České televizi.
V Senátu se nedávno konal zdravě skeptický seminář s názvem Levné energie pro průmysl pořádaný místopředsedou Senátu Jiřím Oberfalzerem (ODS). Svou řeč přednesl třeba generální ředitel ČEPS Martin Durčák, generální ředitel Třineckých železáren Roman Heide nebo bývalý člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal. Na tom semináři bylo cenné už to, že na půdě horní komory vůbec proběhl a že se zde střetli zástupci „opoziční“ strany a pár zástupců mainstreamu.
Francouzské město Nice posílí dohled nad elektrickými rozvodnami poté, co někdo jednu z nich v noci na dnešek zapálil a připravil část města o dodávky proudu. Dodávky energie se podařilo obnovit za svítání, napsala agentura AFP. V sobotu bylo kvůli úmyslnému činu bez elektřiny na 160.000 domácností v okolí Cannes. Neznámý pachatel úmyslně zapálil transformátor ve čtvrti Moulins na západě Nice v jihovýchodním departementu Alpes-Maritimes.
Obavy z nedostatku elektřiny a otázka soběstačnosti v její výrobě jsou zásadním tématem dneška. Evropa chce stále transformovat celý energetický sektor a dosáhnout dekarbonizačních a klimatických cílů do roku 2050, a to bez ohledu na obrovské náklady a možná rizika. Španělsko a Portugalsko přitom nedávno zažily masivní blackout. Ovlivní to nějak evropské plány? V Salonu Echa diskutují zvláštní zmocněnec MZV pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška, člen představenstva ČEPS Pavel Šolc a Rostislav Krejcar z FEL ČVUT a také člen dozorčí rady ČEPS.
Jižní Korea se díky desítkám let cíleného vývoje vlastní jaderné technologie stává jedním z nejvýznamnějších globálních hráčů v oblasti jaderné energetiky. Západní země totiž nyní znovu obracejí pozornost k nízkoemisním zdrojům a hledají alternativy mimo Rusko a Čínu. Korejský jaderný průmysl, který je nejrozsáhlejší svého druhu mimo tyto dvě mocnosti, z tohoto zájmu výrazně profituje. Korea má šanci získat až 43 procent zakázek z více než 400 plánovaných reaktorů a navrhovaných jaderných reaktorů po celém světě
Němci budou bez jádra navždycky, už je to oficiální. Nová ministryně hospodářství a energetiky Katherina Reicheová hned zčerstva návrat k jaderné energetice vyloučila. Není to nic nečekaného. To nesmyslné rozhodnutí, které Německo s koncem jádra učinilo, se téměř nedalo vzít zpět. Už do něj bylo investováno příliš, v tom má Reicheová pravdu. Sliby o znovuzprovoznění některých reaktorů měly spíš jen plnit účel kampaně nového kancléře Friedricha Merze.
Předběžné soudní rozhodnutí zablokovat podpis smlouvy na stavbu dukovanských bloků docela překvapilo. A to všechny zúčastněné strany. Od vlády a ČEZ nebylo moc chytré sdělovat datum 7. května, kdy se měla smlouva s Korejci podepisovat. Teď z toho mají ještě větší faux pas. Jak dlouho se teď soudní řízení protáhne, nelze přesně odhadovat. Může to být v řádu týdnů, ale i měsíců, takže klidně až po volbách. Jediné, co lze říct jistě, je, že už teď se kvůli časovým průtahům zvyšují finanční náklady.
Rozhodnutí nezávislého soudu, který zablokoval zítřejší podpis dohody o dostavbě Jaderné elektrárny Dukovany, bere vláda na vědomí. Uvedl to premiér Petr Fiala (ODS) s tím, že jeho kabinet je přesvědčen, že proces vyhodnocení nabídek proběhl korektně a podle platných zákonů. Při výběru dodavatele byl podle něj klíčový dostatek cenově přijatelné elektřiny pro občany i firmy a také nejlepší garance. Tendr na Dukovany byl podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) transparentní a v souladu se zákonem, zvažuje kasační stížnost.
Smutné prvenství si zapisuje Česká republika. Ceny elektřiny pro tuzemské domácnosti byly i ve druhém pololetí loňského roku podle standardu kupní síly (PPS) nejvyšší z celé Evropské unie, uvedl unijní statistický úřad Eurostat. PPS je společná měna, která stírá rozdíly v cenových hladinách mezi jednotlivými zeměmi, a umožňuje tak vzájemné srovnání. Ceny v Česku činily 41 PPS za 100 kilowatthodin, následuje Kypr s 35,70 PPS a Německo s 35,23 PPS.
Česko bude pomalu přecházet z éry energetického blahobytu do éry energetické zodpovědnosti. Myslí si to alespoň Vladimir Tošovský, šéf Českého sdružení regulovaných elektroenergetických společností. Česko totiž v následujících letech čeká jedna z největších tarifních reforem v historii. Zatímco v současnosti tarify reflektují dvě sazby nízkého a vysokého proudu a k čemu je elektřina využívána, nový systém se chce podle Tošovského více zapojit do spotřeby a plánování samotného zákazníka, aby na síť přispíval tak, jak ji zatěžuje.
Co skutečně stojí za obřím výpadkem elektřiny ve Španělsku? S nejvyšší pravděpodobností za pondělním blackoutem stojí slabá elektrická síť a obnovitelné energetické zdroje (větrné, solární a vodní elektrárny). Provozovatel španělské energetické sítě Red Eléctrica už dříve varoval, že nemá kapacity na skladování elektřiny ze zelených zdrojů a že tím hrozí blackout. Evropská elektrická síť je spletitá a velmi hustě propojená napříč kontinentem.
Když se teď zase řeší Česká televize, postavení generálního ředitele a kvalita zpravodajství (nechme teď stranou, že složení redakce zpravodajství a publicistiky Jana Součka předchází a taky ho přežije), máme tu pěkný nový příklad tendenčnosti ČT. V pondělí po poledni Španělsko postihl naprostý, Portugalsko a přilehlé oblasti jižní Francie pak částečný blackout.
Lidé by si měli opět připlatit na účtech za elektřinu. Vláda totiž po devíti letech zvýšila poplatek Energetickému regulačnímu úřadu. Zvýšení hájí inflací či růstem povinností úřadu, který byl v posledních letech dotován ze státního rozpočtu. Úřad by si zvýšením poplatku, který platí každý odběratel elektřiny a plynu měl přijít místo 280 na 465 milionů a nemusel by tak být dotován ze státního rozpočtu.
Masivní výpadek proudu zasáhl celé Španělsko a další evropské země. Způsobil mimo jiné obrovské problémy v dopravě, ale také v oblasti komunikací. V Barceloně například zůstaly vagóny metra zablokované mezi stanicemi a stovky lidí v nich tak zůstaly uvězněny. Španělská média informují o tom, že dopravu ve městech často řídili civilisté. Doprava se stala po masivním blackoutu v Španělsku riskantní záležitostí.
Blíží se jedny z největších změn v regulaci cen elektřiny. Cílem regulace, která v příštích letech vstoupí v platnost, je adresnější přiřazení nákladů, které lidé v síti vyvolávají a tím snížit nápor na síť. Nejvíce se změny pravděpodobně dotknou rekreačních budov, jako jsou chaty a chalupy, které mají například kvůli cirkulárkám vysokou rezervovanou kapacitu. U změn tarifů půjde o největší změny za více než 50 let. Některé energetické tarify úplně zaniknou.
Před měsícem severočeská společnost Sokolovská uhelná ohlásila odstavení svého posledního velkorypadla na těžbu hnědého uhlí v lomu Jiří. Označila to za konec jedné éry a milník v historii hornictví tamějšího regionu. Milník je to i pro devadesát zaměstnanců, tedy už bývalých, kteří v důsledku ukončování těžby přišli o práci. Úplný konec těžby na Sokolovsku má nastat v roce 2030. Výroba uhlí a tepla ale může v důsledku uměle nastavených netržních podmínek skončit ještě dřív. Společnost tedy stojí s nataženou rukou před státem a doufá v dotace.
ANALÝZA: Další z paradoxů Green Dealu: provoz na elektrifikovaných železničních tratích se raketově zdražuje, zatímco ceny nafty rostou jen nepatrně. Výsledek? Propad železniční přepravy zboží a nekončící kolony kamionů na dálnicích. Zdá se, že se americký prezident Donald Trump se cly poněkud přepočítal. A couvá. Odkládá je. Přehodnocuje. I kdyby však měla na americký dovoz z EU platit v "plné palbě", budou pro českou ekonomiku znamenat až čtyřikrát nižší náklad než unijní Green Deal.
Nedávno proběhla zpráva o tom, že Čína plánuje dál ve velkém stavět nové uhelné elektrárny. Až do roku 2027. A to tvrdí její představitelé teď, žádný závazný termín to pravděpodobně není. Častý argument je ten, že Čína ale přece trhá rekordy ve stavbě zelených zdrojů, tedy hlavně větrníků a solárních elektráren (nechme teď stranou, že Evropa je na jejích zelených technologiích a solárních panelech nebezpečně závislá, na což se v diskusích záměrně zapomíná). Čína staví OZE, jenomže aby vyrovnala jejich nestálost, nenechává si odumřít záložní stabilní zdroje.
Podobně jako náš provozovatel přenosové soustavy (ČEPS) vydává svou každoroční zprávu o hodnocení zdrojové přiměřenosti (MAF), hodnotí z celoevropského hlediska dostatek zdrojů i Evropská síť provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E). K přečtení zde či zde. A stejně jako poslední česká MAF 2023, ani evropská zpráva nenabízí žádné veselé čtení. Nad oběma visí otázka: Kde v příštích letech vezmeme elektřinu, aby byla pro všechny, když budou chybět stabilní zdroje?
Větrné elektrárny u severního pobřeží Německa budou nově vybavené radarovým zařízením pro lepší dohled nad drony a loděmi na moři, uvedl německý námořní úřad. Německo tak posiluje námořní bezpečnost, informuje agentura Reuters. Nejvíce se naši západní sousedé obávají neovladatelných lodí z ruské "stínové flotily" plných ropy.
Premiér Petr Fiala natočil další díl krátkého vysvětlovacího pořadu Čísla a data. Tentokrát na téma ceny energií. Pomiňme teď, jaké všechny vládní „úspěchy“, které prý zajistily „nezávislost na Rusku a stabilitu cen“, Fiala vyjmenovává. Stačí, když premiér tvrdí, že současná vláda rozhýbala dostavbu Dukovan a stavět se začne v roce 2029. Vzhledem k tomu, co se teď kolem jaderného tendru děje a jak beznadějně to vypadá s podílem českého průmyslu, se tomu už asi zdráhají věřit i nejvěrnější voliči.
Ceny energií jsou bezpochyby i v roce 2025 tématem nejen na celoevropské úrovni. Samozřejmě především pro průmysl, ale i pro domácnosti. V rozjíždějící se volební kampani o nich ale od současných vládních stran asi moc neuslyšíme. Koalice Spolu opatrně tvrdí, že se jí podařilo zvládnout energetickou krizi. To je silně na pováženou. Vláda lidem plošně rozdala peníze přes úsporné tarify a zastropovala ceny energií. A ministerstvo financí tvrdí, že mimořádné výdaje nebyly dosud vyrovnané mimořádnými příjmy z odvodů na windfall tax pro ČEZ (ačkoliv transparentní čísla nikdo neviděl).
Globální poptávka po energii se v roce 2024 zvýšila o 2,2 %, tedy výrazně více než průměr 1,3 % za poslední dekádu. Hlavním důvodem byl prudký nárůst využívání klimatizací během vln veder, především v Číně a Indii, což vedlo k většímu spalování uhlí pro výrobu elektřiny. Spotřeba elektřiny rostla tak rychle, že zvrátila několik let trvající trend poklesu spotřeby i v rozvinutých ekonomikách, a byla dvojnásobná oproti dlouhodobému průměru. Její nárůst předběhl i globální růst ekonomiky. V
Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) chce zakázat mařiče plynu typu fén, které maří elektrickou energii bez dalšího užití. Tyto „fény“ v české elektrické síti za poslední rok výrazně přibyly. Podle Vlčka se otevírá možnost například v rámci projednávání novely energetického zákona. Podle oslovených expertů by samozřejmě bylo lépe energii využívat například do baterií, nicméně dokud není odpovídající infrastruktura, mají mařiče svůj význam.
Všechno by mělo být plynulé, ale mohou nastat neočekávané problémy. Lotyšsko, Estonsko a Litva se v sobotu 8. února poprvé odpojí od ruské elektrické sítě. Jde o historický moment. Společná síť byla poslední pupeční šňůrou mezi Pobaltím a Ruskem z dob sovětské éry. V neděli by se pak měly země připojit k evropské přenosové soustavě.
Jak má Česká republika reagovat na nový civilizační faktor, jímž je v západním světě Trump 2.0.? Protože staronový prezident USA se svou politikou nedotýká našich zájmů jen široce diskutovanou hrozbou cel, ale především ústupem od zelené politiky. Evropská komise minulý týden potvrdila, že od ní a od dekarbonizace nehodlá ustoupit. EU tak začíná být ekonomicky „nahá v trní“ a Českou republiku jako nejprůmyslovější členský stát si můžeme představit jako naháčovy slabiny.
Elektřina bude drahá, protože nebude. Její výroba se propadne a hlad po ní bude velký. To jsou slova vládního zmocněnce pro energetickou bezpečnost Václava Bartušky. Je docela osvěžující slyšet to konečně takto polopaticky a hlavně bez příkras. Že to říká člověk z Bartuškovy pozice, je dobře.
Uplynulý týden vzbudila mezi občany údiv dvě energetická témata. Zaprvé fakt, že Češi mají v přepočtu na paritu kupní síly nejdražší elektřinu v EU. A zadruhé zpráva o tom, že do distribuční soustavy by se zcela reálně mohly připojit mařiče přebytečné energie vyrobené ze zelených podporovaných zdrojů Ano, Češi opravdu platí za elektřinu nejvíce v Evropě. Rozhodně pokud na cenu nahlížíme z hlediska domácností a jejich kupní síly.
Do České republiky přichází noční můra ekologů v podobě jakýchsi obřích fénů, což jsou stroje na spotřebu nadbytečné energie. Česká republika čelí rostoucímu zájmu o zařízení, která spotřebovávají a ničí přebytečnou elektrickou energii, takzvané mařiče. Tyto technologie, fungující na principu topných spirál, jsou podle odborníků i průmyslových představitelů neekologickým a neudržitelným řešením současných problémů s přebytky elektřiny z obnovitelných zdrojů.
ANALÝZA: Češi předběhli Němce a platí za elektřinu více, což je dosud nebývalá věc – a nůžky se rozevírají, loni už o 20 %. Do Německa přitom vyvážejí nejvíce elektřiny; za uplynulé více než tři roky tam Češi v čistém vyvezli roční produkci Temelínu. V roce 2023 a pak i v roce loňském roce se stala do té doby nebývalá věc. České domácnosti platily za elektřinu více než domácnosti německé. K historickému „doběhnutí a předběhnutí“ Němců došlo podle dat Eurostatu v prvním pololetí roku 2023.
