Dánská premiérka Mette Frederiksenová uvedla, že chce zakázat ve školách a na univerzitách nošení nikábu, tedy závoje zakrývajícího obličej vyjma očí. Premiérka chce také v prostorách škol omezit modlitebny, informuje dnes AFP s odvoláním na dánskou tiskovou agenturu Ritzau. „Bůh musí ustoupit. Máte právo být věřící a praktikovat své náboženství, ale demokracie má přednost,“ řekla premiérka.
Smlouva se Svatým stolcem, v médiích běžně nazývaná smlouva s Vatikánem, již několik měsíců z mnoha důvodů budí rozruch, přestože relativně hladce prošla parlamentem. Nejkontroverznější se zdá pasáž o zpovědním tajemství, jež je podle kritiků, mezi něž se počítá i prezident Petr Pavel, smlouvou značně rozšířeno. Obhájci ale tvrdí, že smlouva neobsahuje nic, co by v českém právu již nebylo. Nyní o tom, zda je smlouva s Vatikánem v souladu s českou ústavou, bude rozhodovat Ústavní soud (ÚS).
„Slovo demokracie nemohu vystát,“ pronesl nedávno nositel Nobelovy ceny za literaturu Peter Handke. Rozhovor vysílaný v rakouské televizi měl ohlas. Není divu – demokracie je poslední svatostánek, na kterém v západním světě panuje společenská shoda. O to zajímavější byly mediální žně kolem volby nového papeže. Odkud se brala ta fascinace? Vždyť papež je absolutní vládce – přímo uprostřed Evropy, která se jinak zaklíná demokracií. A církev? Ztělesňuje něco, co má nestydatě absolutistický nárok a nestrpí diskusi. Říká se tomu pravda.
Při Noci kostelů se dnes otevře 1867 kostelů, modliteben, chrámů a kaplí spravovaných křesťanskými církvemi. Akce každoročně zpřístupňuje místa, která se otevírají výjimečně nebo slouží pouze k bohoslužbám. V Praze se lidem otevře mimo jiné sněmovní kaple od architekta Josefa Pleskota. V kostelech farnosti a církevní sbory připravují koncerty, mše, přednášky nebo výstavy. Jednotlivé programy v krajích lidé naleznou na webových stránkách.
Ve dnech 14. a 15. května se Praha opět stala dějištěm Svatojánských slavností Navalis, které již posedmnácté připomněly barokní úctu ke sv. Janu Nepomuckému. Historie této tradice sahá až do 18. století a současná podoba slavností na ni důstojně navazuje – duchovní atmosféra, historická symbolika i vizuální podívaná se spojily v jedinečný večer na Vltavě. Karlův most a jeho okolí se proměnily v barokní scénu, kde se odehrála procesí, mše i večerní koncert na vodní hladině.
Ve Vatikánu dnes odpoledne začíná konkláve za účasti 133 kardinálů z celého světa. Kardinálové zvolí novou hlavu církve, která převezme místo již zesnulého papeže Františka. První hlasování se mělo uskutečnit ve středu v 17:30, výsledek se ale neočekává. Volba probíhá za přísného utajení v Sixtinské kapli a výsledek tradičně oznámí barva kouře stoupajícího z komína nad kaplí.
Který obřad se může pochlubit tak pevnou a dlouhou tradicí jako konkláve? Poprvé se takto volil papež již v dobách, kdy Čechám vládl Přemysl Otakar II., a prakticky stejně začne Vatikán již po šestasedmdesáté hledat nového pontifika i dnes. Skupina kardinálů zůstane během svého kolegia odstřižena od světa za zdmi Sixtinské kaple Apoštolského paláce, dokud se z komína nevyvalí bílý dým zvěstující, že je již znám 267. zástupce Boha na Zemi.
Volba nového papeže je na dosah. Všech 133 kardinálů, kteří budou volit novou hlavu církve, už přijelo do Vatikánu. Nejmocnější muži katolické církve se ve středu setkají za zavřenými dveřmi Sixtinské kaple, aby zvolili nástupce nedávno zesnulého papeže Františka. Kardinálové se během konkláve nesmí stýkat s okolním světem, volba může trvat několik dní a nový papež musí získat dvoutřetinovou většinu. Mezi favority je italský kardinál a současný sekretář Svatého stolce Pietro Parolin a filipínský kardinál Luis Antonio Tagle.
Když zemře papež, píší o tom všichni, neboť navzdory postupující sekularizaci naší části světa lze konstatovat, že papež stejně všechny zajímá. První dny po oné smutné události se sluší spíše projevovat zármutek a vzpomínat na vše dobré, co se v naší mysli ozývá. Teprve později, s určitým pietním odstupem, přijde čas na kritickou reflexi jeho služby. Nyní, kdy nás od skonu papeže Františka dělí jen pár dní, by tedy byly namístě spíše kondolence a emoce – těch ale zaznívá všude dost a dost.
Kardinál Giovanni Angelo Becciu oznámil, že uposlechne vůli zesnulého papeže Františka a vzdá se své účasti na konkláve, které začíná ve středu 7. května, aby vybralo nového papeže. Becciu byl v minulosti odsouzen a za podvody a zpronevěru a stal se tak prvním kardinálem, jehož odsoudil vatikánský trestní soud. Pro Vatikán je to dobrá zpráva i z jiného hlediska - kardinál Becciu ještě donedávna trval na tom, že navzdory svému problému nikdy nebyl zbaven volebního práva.
Rory Stewart, (neúspěšný) expolitik britské Konzervativní strany, zleva kandidoval na předsedu a po porážce stranu opustil, se dnes živí rozhovory a komentáři na centristickém podcastu nazvaném A zbytek je politika, a protože mu to je málo, tak denně „švitoří“ (twittering) na X. „Stewart, v určitých kruzích pověstný jako zdravotní sestra Florencie z Belgravie (exministr pro pomoc Africe), navyklý pátrat v médiích po nějakém výživném výroku politika, jehož by mohl vypráskat, propadl trucovitosti a kvůli neschopnosti vyhnout se vlastnímu blábolu se zapletl do sporu s viceprezidentem USA.“
Po úmrtí papeže Františka se katolická církev připravuje na volbu jeho nástupce, o možných kandidátech už se spekuluje. Ve Vatikánu se brzy sejde konkláve kardinálů, kteří budou vybírat novou hlavu římskokatolické církve. Mezi nejčastěji zmiňovanými kandidáty se objevují jména z různých částí světa, přičemž důraz je kladen na kontinuitu, ale i možnou reformní agendu. Jedním z možných nástupců by mohl být arcibiskup marseillský.
Na Dačicku býval pozoruhodný velikonoční zvyk, jinde myslím nevídaný: ráno na Velký pátek se ženy svlékly donaha, popadly doma srp a takto vyrazily na louku či k poli dotknout se země, aby v novém roce dobře nesla a dala dost jídla. Jinými slovy, žena neboli stvoření plodu a nového života požádala zemi čili dárkyni krmě, aby přijala semeno a porodila také. Stejně jako spousta jiných obyčejů vymizel dávno i tento. Muži v něm, alespoň co je mi známo, nehráli žádnou roli, hanbatého běhu a srpového dotýkání země se neúčastnili (i když nepochybuji, že čumilů, aťsi schovaných někde v houští, se našlo dosti).
Tento článek, i když napsaný a odevzdaný editorům ve znamení tmy Velkého pátku, je publikovaný během samotné Velké noci, o půlnoci z Bílé soboty na Velikonoční neděli. Nesluší se, s takovým termínem publikace, psát o ničem jiném, než je právě „ta vpravdě blahodárná noc“. Jen málo lidí si dokázalo tak trefně utahovat z katolicismu jako irský modernista James Joyce. Ale i ten zarputilý proticírkevní bojovník jednou za rok vyrážel inkognito na večerní velikonoční liturgii „uvidět ty nejzákladnější věci – zrození ohně, zrození vody a vítězství světla nad tmou“, jak sám říkával.
Na polských sociálních sítích vzbudil značnou diskuzi konec muslimského svátku Ramadán. Na sítích se objevuje několik videí z polských měst, na kterých desítky až stovky muslimů obsadily ulice a v sedě oslavují konec postního měsíce, tak jako je to už známé ze západoevropských měst. K situaci se vyjadřují především politici národně-konzervativní opoziční strany Konfederace, kteří varují před imigranty.
V diskusích o tom, co by západní civilizace měla v zájmu vlastního přežití ve svém životě výrazněji zviditelnit, často zaznívá výraz „židovsko-křesťanské hodnoty“. Operují jím i lidé, kteří se ke křesťanství (nebo judaismu) jako k náboženskému přesvědčení třeba nehlásí. Vnímají ale zásadní úlohu, již ta víra a její hodnoty ve formování a udržení západní civilizace měly, a jejich přežití považují za předpoklad jejího dalšího trvání.
Mojžíšův slavný přechod Rudého moře, který se stal symbolem zázraku a Boží moci, možná nebyl žádným nadpřirozeným jevem. Podle nejnovějších vědeckých studií, o kterých informoval Daily Mail, mohlo k této neuvěřitelné události dojít díky přírodním silám. Počítačové simulace ukazují, že extrémně silný vítr o rychlosti 100 km/h mohl otevřít až 5 kilometrů široký průchod mořem. A jakmile vítr ustal, voda se vrátila zpět a mohla smést egyptskou armádu stejně ničivě jako tsunami.
Otec a matka se pokusili na veřejnosti uškrtit svou sedmnáctiletou dceru. Odmítala totiž odjet do Iráku, kde měla domluvený sňatek. Dokonání vraždy zabránili dívčini spolužáci a muž, který jel kolem v autě. Ten muže od dívky definitivně odtrhl a počkal na příjezd policistů. Ihsan Ali (44) a jeho manželka Zahraa Subhi Mohsin Ali (40) byli obviněni z pokusu o vraždu, únos a napadení poté, co se 18. října pokusili svou dceru uškrtit před její školou v americkém státě Washington.
Brněnský biskup Pavel Konzbul vyzval kněze Marka Orko Váchu, aby se omluvil divákům televize Noe, kterých se mohl dotknout přenos bohoslužby Hospodin v hospodě. Vyzval jej také k svědomitému dodržování liturgických pokynů, k čemuž se Vácha zavázal, informovalo biskupství na webu. Zároveň biskup ocenil dlouhodobou práci Váchy a potvrdil, že na jeho působení v brněnské diecézi se nic nemění, zůstává tedy farářem v Lechovicích na Znojemsku.
Před arcibiskupským palácem v Praze se v neděli sešly stovky lidí na demonstraci, kterou svolala organizace Iniciativa pro čistou církev. Účastníci žádali odchod arcibiskupa Jana Graubnera, který měl podle nich krýt představitele církve v minulosti odsouzené ze sexuálního zneužívání. Vadí jim i netransparentní jednání, které vyústilo k odvolání Marka Orko Váchy z pozice vikáře akademické farnosti při kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze.
Série islamistických útoků v Německu vyvolává mezi veřejností v sousední zemi nejistotu. Velké obavy měla v této souvislosti i šestatřicetiletá Jennifer H. z Kolína nad Rýnem a proto odhlásila svou devítiletou dceru Hannah ze školního výletu, jehož součástí byla i návštěva mešity. Podle serveru Express se kvůli tomu dostala do potíží, škola dokonce matce hrozila pokutou.
Pražský arcibiskup Jan Graubner odvolal z funkce vikáře akademické farnosti při kostele Nejsvětějšího Salvátora Marka Orko Váchu. Farnost to uvedla v pátek na webu, důvody odvolání Vácha ani farnost neznají. Vysvětlení se dožaduje i ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Vácha, který je také lékařským etikem, ve funkci skončil po 18 letech.
V dubnu 1847 řecká vláda zakázala „upalování Jidáše“, populární lidovou tradici ničení figurek tohoto zrádného učedníka Ježíše během Velikonoc. Důvodem byla návštěva významného židovského finančníka barona Jamese de Rothschilda, zakladatele francouzské větve rodiny. Vláda se obávala, že by Rothschild mohl být tradicí pobouřen. Aténský dav však z nějakého důvodu dospěl k názoru, že za zákaz může bývalý portugalský konzul David Pacifico, rovněž Žid. Dav oblehl jeho dům a následně jej vyraboval. Don Pacifico požádal řeckou vládu o odškodnění, ta to však odmítla.
Senátní zahraniční výbor nedoporučil schválit smlouvu mezi ČR a Vatikánem, jejímž kritikům vadí pasáž týkající se zpovědního tajemství. Nepodpořil dnes ale ani návrh na její předběžný přezkum Ústavním soudem, o který usiluje hlavně předseda senátorského klubu SEN 21 a Piráti Václav Láska. Senát by mohl o smlouvě rozhodovat příští týden ve čtvrtek. Jeho ústavně-právní výbor se smlouvou už loni doporučil souhlasit.
Poslední české město na Labi zažívá duchovní obrodu, respektive ji zažívá jeho malá, avšak viditelná část. V centru města se konají pravidelné bohoslužby pod širým nebem, které vede bývalý „pouliční rváč“ a bývalý uživatel drog René Ferko (40). Je veden, jak říká, „božím plánem“, který chce probudit Romy ke křesťanské víře, skrze Romy probudit Čechy a nakonec třeba celou Evropu.
Bohumil Hrabal nebyl ještě vtažen do světa permanentního nahrávání a zaznamenávání, takže jeho „projev“ nemohl zevšednět a zešednout.
Starozákonní Bůh v americkém knižním světě právě řádí jako černá ruka. Kniha We Who Wrestle with God (My, kteří bojujeme s Bohem) od kanadského psychologa Jordana Petersona se umístila hned po vydání na první příčce žebříčku Amazonu, autor se svým výkladem Starého zákona objíždí stadiony amerických měst. Kniha Reading Genesis od Marilynne Robinsonové zas budí nadšení u literárních kritiků a objevuje se v žebříčcích nejlepších knih roku 2024.
„Jde o derivát toho, co mě fascinuje. Od brutalistní architektury po stará auta,“ říká ilustrátor Tomáš Motal. Motalův svět je bezvýchodný, přitom pozoruhodně vtahující. Stejně jako krajina, ve které se odehrává. Bezpochyby jeden z nejpůsobivějších českých komiksů posledních let.
Anglická Fotbalová asociace (FA) nedávno řešila situaci okolo kapitána klubu Crystal Palace Marca Guéhiho, který během zápasu proti Newcastlu nosil duhovou kapitánskou pásku s ručně napsaným nápisem „I love Jesus“. Incident vzbudil v médiích na ostrovech pozornost.
Bestsellerům vévodil na americkém Amazonu hned po vydání knihy. Což zaujme zvláště proto, že se v případě spisu My, kteří bojujeme s Bohem jedná o zevrubný komentář ke Starému zákonu. Kniha mezitím sice klesla do druhé desítky, ale jméno Jordana Petersona zjevně nadále táhne.
