Dánská premiérka Mette Frederiksenová uvedla, že chce zakázat ve školách a na univerzitách nošení nikábu, tedy závoje zakrývajícího obličej vyjma očí. Premiérka chce také v prostorách škol omezit modlitebny, informuje dnes AFP s odvoláním na dánskou tiskovou agenturu Ritzau. „Bůh musí ustoupit. Máte právo být věřící a praktikovat své náboženství, ale demokracie má přednost,“ řekla premiérka.
Dánsko se připravuje na zásadní změnu důchodového systému. Parlament v Kodani ve čtvrtek odhlasoval zvýšení důchodového věku až na 70 let. Nová hranice začne platit v roce 2040 a dotkne se všech, kteří se narodili po 1. lednu 1971. Skandinávská země pokračuje v již zavedené praxi, kdy důchodový věk pravidelně upravuje podle vývoje průměrné délky života. Od roku 2006 Dánsko každých pět let hodnotí, zda je nutné věk pro odchod do důchodu posunout.
Návštěva americké delegace v Grónsku byla přijata doslova chladně. Viceprezident USA J. D. Vance a jeho manželka Ushou Vanceová v pátek dorazili na arktický ostrov, kde byla jejich delegace přijata doslova i symbolicky chladně, možná až nepřátelsky. Místní odmítli setkání, chystají se protesty a dánská vláda považuje celou cestu amerických činitelů za provokaci. Prezident USA Donald Trump mezitím mluví o tom, že je nezbytné získat největší ostrov světa, píše britský deník Daily Mail.
Souboj světových mocností o severní pól se stupňuje. Geopolitická rivalita v Arktidě roste, ale spolupráce v tomto regionu je možná, prohlásil podle agentur ruský prezident Vladimir Putin. Připustil, že by zde Rusko mohlo spolupracovat i se západními státy. Šéf Kremlu nařídil armádě, aby do roku 2030 prodloužila program obnovy uzavřených vojenských osad v Arktidě, počet ruských vojáků v této oblasti bude podle něho růst, napsala ruská státní agentura TASS.
Dánsko nenechá Spojené státy rozhodovat o tom, jak má vypadat Dánské království, a to včetně Grónska, prohlásil dnes podle agentury Reuters ministr obrany evropské země Troels Lund Poulsen. Grónsko v posledních měsících čelí tlaku USA, jejichž prezident Donald Trump chce největší ostrov světa získat. K situaci se dnes znovu vyjádřila i dánská premiérka Mette Frederiksenová, která obyvatele Grónska ocenila za jejich odolnost.
Dánská vláda se rozhodla urychlit začlenění žen do povinné vojenské služby. Nová dohoda znamená, že ženy, které dovrší 18 let po 1. červenci 2025, budou povolány k účasti na losování a mohou být povolány k výkonu povinné vojenské služby. Dohoda byla uzavřena mezi ministrem obrany Troelsem Lundem Poulsenem a vyjednávacími stranami, včetně politické strany Liberální aliance, která se rozhodla podpořit návrh na zrychlení zavedení plné rovnosti v povinné vojenské službě.
Dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen uvítal americké rozhodnutí změnit podobu chystané návštěvy Grónska, které je autonomní oblastí Dánského království, informovala agentura Reuters. Agentura připomněla, že Kodaň původní plány vnímala jako nepřijatelný nátlak. Prezident USA Donald Trump a někteří členové jeho administrativy opakovaně zmiňují, že Spojené státy by měly na suroviny bohaté Grónsko získat, údajně kvůli národní bezpečnosti.
Americký viceprezident J.D. Vance pojede v pátek do Grónska, uvedl to na síti X. Přidá se k delegaci USA, která zemi tento týden navštíví. Dánská premiérka Mette Frederiksenová návštěvu americké delegace označila za nepřijatelný nátlak na dánské autonomní území, informovala agentura Reuters. "Těším se na páteční návštěvu Grónska," uvedl Vance v příspěvku na sociální síti X. Americký prezident Donald Trump přitom opakovaně dal najevo úmysl připojit Grónsko k USA.
Návštěva americké delegace v Grónsku je nepřijatelný nátlak na toto dánské autonomní území. Řekla to dánská premiérka Mette Frederiksenová. Grónsko má tento týden navštívit delegace v čele s manželkou viceprezidenta USA Ushou Vanceovou. Americký prezident Donald Trump přitom opakovaně projevil zájem Grónsko připojit k USA. Nevyžádaná návštěva se má uskutečnit od čtvrtka do soboty.
Návštěva Grónska manželky amerického viceprezidenta J. D. Vance Ushy Vanceové vyvolává obavy napříč světem. Například grónský premiér Múte Egede to označil za provokaci a další představitelé tamní vlády si stěžují na nevhodné načasování. Druhá dáma USA, kterou doprovází poradce prezidenta pro národní bezpečnost Mike Waltz a ministr energetiky Chris Wright, uvedla, že důvodem její návštěvy je objevování historie severské země a národní závod psích spřežení.
Předsedu dánského parlamentního výboru pro obranu Rasmuse Jarlova mrzí, že se jeho země rozhodla pro americké bojové letouny F-35, a vyjádřil obavy, že USA mohou hrozit ukončením podpory strojů. Informoval o tom zpravodajský server Business Insider. Vztahy mezi Dánskem a Spojenými státy se ochladily v souvislosti s opakovanými narážkami amerického prezidenta Donalda Trumpa na možnost zisku Grónska, které je dánským autonomním územím.
Scéna jako ze skandinávského filmu: Ulrich Thomsen sedí v pražské kavárně, za hercem visí trička s nápisy Mads Mikkelsen (Ulrichův úhlavní dánský kolega a kamarád) a Ingmar Bergman (legendární švédský režisér). „Vyfotil a poslal jsem to Madsovi, ať vidí, v jaké jsem společnosti!“ směje se dánská hvězda. Do Prahy přijel na festival severských filmů SCANDI a přivezl nefalšovaný thriller Nesmírný, globální hit. Hraje v něm detektiva Mørcka, který řeší zapomenutou brutální vraždu mladé dívky na tajemném ostrově Bornholm.
Úterní předčasné parlamentní volby v Grónsku, které je autonomní součástí Dánského království, vyhrála opoziční strana Demokraté (Demokraatit). Ta upřednostňuje pomalejší cestu k nezávislosti ostrova. Druhé skončilo další opoziční uskupení Naleraq, které chce získat nezávislost na Dánsku rychleji. Napsala to dnes agentura Reuters po sečtení všech hlasů. Volby byly sledované především kvůli tomu, že americký prezident Donald Trump usiluje o připojení největšího ostrova na světě ke Spojeným státům.
V Grónsku, které je autonomní součástí Dánského království, začaly v 09:00 místního času předčasné parlamentní volby, které rozhodnou o složení místního parlamentu a mohou ostrov přiblížit k nezávislosti. Hlasování je sledované především kvůli tomu, že o připojení největšího ostrova na světě ke Spojeným státům usiluje americký prezident Donald Trump.
Dánská poštovní služba PostNord oznámila, že ke konci tohoto roku přestane doručovat dopisy. Poslední budou doručeny 30. prosince 2025. Jde o součást širších změn, které mají reagovat na klesající poptávku po tradičních poštovních službách. Změna rovněž povede k výraznému propouštění, píše server Sky News. To čeká i Německo, kde se poštovní a logistická skupina DHL Group z důvodu vysokých nákladů chystá do konce roku zrušit na 8 tisíc pracovních míst.
V dnešní architektonické praxi se můžeme mnohdy setkat s až úzkostlivou snahou rekonstruovat stavebně dožilé objekty za každou cenu namísto jejich náhrady novostavbou. Jak ale ukazuje projekt dánské školky The Swan, existuje ještě jeden přístup, který se začíná v zahraničí pomalu prosazovat. Klíčové je rozpoznat, kdy rekonstrukce či přestavba přináší více škody než užitku, a v případě nutné demolice přehodnotit stávající praxi nakládání se stavebním odpadem.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot nevyloučil vyslání evropských vojáků do Grónska, pokud o to Dánsko, které autonomní území spravuje, požádá. „V tuto chvíli si to Dánsko nepřeje,“ řekl Barrot stanici Sud Radio v reakci na opakované hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa anexí dánského ostrova. Americký prezident Donald Trump projevil zájem o Grónsko už během svého prvního funkčního období, kdy zmiňoval možnost ostrov, který leží poblíž severních hranic USA, od Dánska odkoupit.
Pětaosmdesát procent obyvatel Grónska odmítá připojení největšího ostrova světa ke Spojeným státům. Ukázal to průzkum, o němž v úterý informoval dánský deník Berlingske. Strategicky významný arktický ostrov, který je autonomní součástí Dánska, chce pro USA získat nový americký prezident Donald Trump, který to označuje za zásadně důležité pro bezpečnost USA. Průzkum, který pro dánský list zpracovala společnost Verian, ukázal, že jen šest procent Gróňanů je pro připojení k USA.
Dánská energetická agentura vydala povolení společnosti Nord Stream 2 AG, provozovateli plynovodu Nord Stream 2, k zakonzervování poškozeného plynovodu v Baltském moři. Oznámila to agentura ve své tiskové zprávě. Polský prezident Andrzej Duda pro BBC řekl, že plynovod Nord Stream by měl být úplně rozebrán. Podle ruské státní agentury TASS rozhodnutí agentury může naznačovat, že projekt Nord Stream 2 není zcela opuštěn.
Nový americký ministr zahraničí Marco Rubio se v prvním rozhovoru se svým dánským protějškem Larsem Lokkem Rasmussenem shodli na tom, že o tématu Grónska, o jehož získání projevil zájem prezident Donald Trump, se budou bavit později. Po dnešním telefonátu šéfů diplomacií to podle agentury Reuters uvedlo dánské ministerstvo. List Financial Times (FT) dnes popsal telefonát Trumpa s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou.
Tahanice o Grónsko mezi Spojenými státy a Dánským královstvím stále pokračuje. Dánská premiérka Mette Frederiksenová si telefonovala 45 minut s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o situaci kolem severské ostrovní země. Zdůraznila, že o budoucnosti Grónska mohou rozhodovat pouze jeho obyvatelé. Trump v nedávných týdnech opět vyjádřil zájem o koupi tohoto dánského zámořského území bohatého na minerály. Dokonce naznačil možnost použití vojenské síly a nových cel vůči Kodani, aby dosáhl svého cíle.
Grónský premiér Mute Egede prohlásil, že je připraven jednat se zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který se vyjádřil, že chce mít kontrolu nad arktickým ostrovem. Zároveň Egede vyzval k respektování jejich snah o nezávislost a uvedl, že jeho lid nemá zájem stát se Američany. Informovala o tom agentura Reuters.
Grónsko, největší ostrov světa, se nachází ve středu geopolitického zájmu. Jak uvádí agentura Bloomberg, touha obyvatel Grónska po nezávislosti od Dánska nabírá na intenzitě, zatímco strategický význam ostrova stále roste. Nově však Dánsko připustilo, že dlouhodobě zanedbávalo obranu této arktické oblasti, což otevírá dveře pro změnu nejen v rámci dánské politiky, ale i na globální úrovni.
Výroky nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa o připojení Grónska budí v Evropě rozruch. Kromě odsouzení ze strany některých politiků se už objevují i kreativní nápady, jak by se Dánsko mělo proti případnému tlaku USA bránit. „Dánsko by mělo reagovat hrozbou, že zastaví prodej Ozempicu v USA,“ glosoval situaci bývalý americký velvyslanec v Dánsku Rufus Gifford v narážce na celosvětově populární přípravek na hubnutí od dánské farmaceutické společnosti Novo Nordisk.
Trh s moderními léky na hubnutí roste rekordním tempem, vlády uvažují o jejich dotování pro obézní a analytici počítají, v jakém měřítku by mohl hubnoucí zázrak ulevit zdravotnickým rozpočtům. Podle analýzy Allianz Trade stoupl meziročně prodej léků na hubnutí o více než 90 % a začínají se dostávat na první příčky těch celosvětově nejprodávanějších. Mluví se však stále i o značně nepříjemných vedlejších účincích či dokonce vzácných, ale závažných potížích.
Dospělí, kteří se vrátí do Sýrie, dostávají od dánských úřadů příspěvek v průměru, 27 tisíc eur (zhruba 676 tisíc korun). Na dítě připadá 6700 eur (168 tisíc korun). Příspěvek je vyplácen v rámci zákona o repatriaci, upozornil německý deník Bild. V Dánsku žije asi 45 tisíc Syřanů.
Dánsko přichází se štědrým kapesným pro syrské migranty, kteří se dobrovolně rozhodnou vrátit do vlasti. Jedná se o finanční podporu pro Syřany, kteří utekli ze své válkou zpustošené země do Dánska a žijí zde. Kodaňská vláda schválila program, který podpoří navracející se dospělé Syřany částkou 200 tisíc dánských korun (přes 675 tisíc korun) a děti dostanou 50 tisíc dánských korun (cca 167 tisíc korun).
V reakci na přísnou klimatickou legislativu Dánska, která už od minulého roku stanovuje uhlíkové limity novostaveb, připravilo sdružení několika dánských společností prototyp toho, jak může vypadat výstavba rodinného bydlení budoucnosti. Skupina malých domů minimalistického vzezření se strmými šikmými střechami působí na první pohled jako ukázka soudobé rezidenční architektury. Dřevěné fasády napovídají o materiálu konstrukce, velkými okny proniká množství denního světla.
V Dánsku zatkli muže podezřelého ze žhářského útoku na dům Židovky v hlavním městě Kodani. Byl obviněn z terorismu, hrozí mu až 16 let vězení, uvádí agentura AP. Muž spolu s několika dalšími podezřelými podle vyšetřovatelů 29. května zapálil nábytek na balkoně ženina domu. Podle místních médií se požár rozšířil, ale hasiči ho včas uhasili. Nikdo nebyl zraněn.
Patnáctiletý dánský student Rasmus měl problémy s usínáním a chodil do školy nevyspalý. Podle dánských expertů na veřejné zdraví a spánek je to u adolescentů častý jev, protože mají jiný cirkadiánní rytmus než dospělí. Dvacítka škol v Dánsku se nyní po dvouletém zkušebním období rozhodla posunout začátek vyučování na pozdější hodinu, napsal server Euronews.
