Pavel Blažek po sérii rezignací v souvislosti s bitcoinovou aférou stále zůstává poslancem. Ačkoliv nově pozastavil členství v ODS, vzdal se ministerského postu a stáhl kandidaturu do podzimních voleb, svůj stávající poslanecký mandát si ponechává. To vyvolává otázky, zda nejde o zajištění politické ochrany – tedy imunity – pro případ, že by se stal objektem trestního stíhání.
Bitcoinovou aféru po týdnu charakterizují klíčová slova ministr, náměstek, drogový dealer, organizovaný zločin – aniž by tu někdo navrhl, jak měl ten vztah mezi státem a organizovaným zločinem vypadat. Mezitím působí organizovaný zločin za denního světla v parlamentu. Je to organizovaný zločin jiného druhu a nepřipadá nám tak, protože jsme na něj už zvyklí. Ale co jiného jsou zákonem vynucované platby od spotřebitelů k jedné lobby (obnovitelných zdrojů energie, OZE) než zločin organizovaný státem?
Pavel Blažek podle premiéra Petra Fialy (oba ODS) zjevně udělal chybu jako ministr spravedlnosti, když na svou odpovědnost přijal dar bitcoinů, který je minimálně z etického hlediska problematický. Vyvodil však z toho na rozdíl od jiných politiků politickou odpovědnost, uvedl ve čtvrtek ve Sněmovně ministerský předseda. Zdůraznil, že žádné bezpečnostní složky nedodaly informace, které by před přijetím sporného daru bitcoinů nebo jejich dárcem varovaly.
Končící ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) se po tlaku dostavil do sněmovny na mimořádnou schůzi ke své bitcoinové kauze a nakonec i vystoupil. Zopakoval, že se ministerstvo spravedlnosti pod jeho vedením dopustilo chyb, trval ale na tom, že vše probíhalo v dobré víře. „Mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako vždycky,“ pomohl si na závěr projevu známým výrokem. Vzápětí však zaznělo, že ministr na žádné otázky neodpověděl.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na čtvrteční mimořádné schůzi Sněmovny ke kauze bitcoinů darovaných ministerstvu spravedlnosti odmítl, že by měl kvůli kauze rezignovat. Zdůraznil, že zákon neporušil. Uvedl, že za nakládání s bitcoiny, které ministerstvu spravedlnosti daroval muž odsouzený za obchod s drogami a další trestné činy, bylo plně v kompetenci ministerstva spravedlnosti.
Sněmovna vyzvala z podnětu Pirátů ministra spravedlnosti v demisi Pavla Blažka (ODS) k účasti na mimořádné schůzi k bitcoinové aféře. Návrh ve čtvrtek prosadil předseda pirátských poslanců Jakub Michálek. Blažek, který je ústřední postavou bitcoinové aféry, ve středu oznámil, že do dolní komory nedorazí. Později však na čtvrteční jednání přece jen přišel.
Zmizelé miliardy, podezření z praní špinavých peněz, „megakauza“. Vládu čeká ve čtvrtek nelehký úkol zodpovědět otázky, které se s každým dnem rojí kolem kauzy darovaných bitcoinů ministerstvu spravedlnosti. Opoziční strany volají po demisi kabinetu Petra Fialy (ODS), případně alespoň po demisi ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) či propuštění ministerstva spravedlnosti z rukou občanských demokratů. Ruce od situace dávají ale i koaliční partneři a nakonec i samotná ODS.
Poslanecká sněmovna odmítla senátní návrh na zákaz zbraňových tlumičů. Týkal by se rekreačních a sportovních střelců. Novela tak byla přijata bez tohoto pozměňovacího návrhu senátorů. Nezávislý senátor Zdeněk Hraba to označil za vítězství zdravého rozumu. Zákaz měl být součástí novely, která souvisí s předloňskou tragédií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
Podle prezidenta Petra Pavla je současná kauza kolem darovaných bitcoinů "velký průšvih", který musí být transparentně prošetřen. Také podle něj může snížit prestiž Česka v zahraničí či důvěru občanů ve stát. Při dnešním projevu před poslanci apeloval také na to, aby debata v Poslanecké sněmovně neoslabovala ukotvení země v EU a NATO. Debaty o vystoupení z těchto organizací označil za hazard s národními zájmy.
Končící ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), který v minulém týdnu oznámil rezignaci kvůli kauze daru bitcoinů, ohlásil, že se vzdá i poslaneckého mandátu a na podzim už nebude znovu kandidovat do sněmovny. Oznámil to na síti X. „Už v sobotu jsem se rozhodl, že nebudu kandidovat ve volbách do Poslanecké sněmovny. Chtěl jsem to napřed oznámit kolegyním a kolegům na jižní Moravě, ale je vhodnější, abych to sdělil už teď,“ napsal Blažek.
Návrhy zákonů, které mají zavést od příštího roku jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů, zahrnuli poslanci desítkami pozměňovacích návrhů. Především do změnového zákona, který mění související zákony, chtějí vložit návrhy, které kromě jiného zvyšují daňové slevy, příspěvek na péči nebo zavádějí podporu start-upových firem. Komora daňových poradců upozorňuje, že navrhované změny zcela zjevně nesouvisí s jednotným hlášením a varuje před jejich dopady v praxi.
Sexuální zločinci a pachatelé dalších násilných trestných činů budou mít zřejmě až doživotní zápis v evidenci, který jim zamezí v práci s dětmi. Zavedení takzvaného dětského certifikátu dnes schválila Sněmovna ve vládní reformě trestního práva, jež má vést ke snížení recidivy či omezení počtu vězňů. Předlohu čeká posouzení v Senátu. V evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi se mají objevit záznamy u pachatelů s tresty zaznamenanými v rejstříku trestů od roku 2005.
Neobvyklá operace s kryptoměnami, kterou zprostředkovalo ministerstvo spravedlnosti pod vedením Pavla Blažka (ODS), spustila politickou bouři. Blažek totiž podle všeho umožnil přijetí daru v podobě bitcoinů v hodnotě jedné miliardy korun od bývalého provozovatele nelegálního online tržiště s drogami Tomáše Jiřikovského, jenž byl v minulosti odsouzen za trestnou činnost. Podle Blažka legální operace, opozice ale mluví o selhání státu a skandálu, který zpochybňuje důvěru veřejnosti v právní stát.
V České republice je dlouhodobě část nespokojených voličů, respektive lidí, kteří neví koho volit. Agentura Median proto v únoru položila respondentům otázku, zda by zvážili volbu nové strany zaměřené na „odpovědné hospodaření“ a prosazení potřebných reforem. Sympatie s takovým subjektem vyjádřilo v průzkumu skoro 50 procent voličů. Analytici českých agentur se shodují, že některé nové subjekty tady jsou, nicméně voliči je v průzkumech opomíjí a jejich úspěch je v současných volbách nepravděpodobný.
Nekoncepční chaos bez jasného plánu, další pokus státu přesunout svou odpovědnost na kraje a obce. Dnešní rozhodnutí Sněmovny převést podle představ ministerstva školství financování nepedagogických pracovníků od příštího roku ze státu na obce a kraje vyvolalo bouři napříč republikou. Zatímco ministr školství Mikuláš Bek (STAN) si od převodu slibuje efektivnější chod škol, hejtmani a zástupci obcí jedním dechem oponují, že na celý plán chybí zdroje.
Hnutí ANO míří, když ne na jednobarevnou, tak na vládu s dominantním postavením hnutí ANO. Uvedl to stínový premiér Karel Havlíček (ANO) s tím, že kdo bude chtít být součástí vládní koalice, bude se muset přizpůsobit programu hnutí. Lídr ANO a expremiér Andrej Babiš avizuje, že chce, aby potenciální koaliční partneři vyslali do vlády odborníky a politici aby zůstali ve sněmovně. SPD a Motoristé sobě tuto variantu akceptují, Stačilo! zatím formy vlády řešit nechce.
Nový registr eTurista, který měl centralizovat data o ubytování turistů v rámci celé republiky, patrně dozná změn, jež v konečné fázi sběr osobních údajů nakonec výrazně omezí. Poslanci ve výboru pro veřejnou správu napříč politickým spektrem podpořili pozměňovací návrh, který umožní sběr pouze roku narození a obce trvalého pobytu ubytovaného turisty. Reagují tak na silnou kritiku, kdy návrh zákona v původní podobě dostal anticenu Velkého bratra a čelil i kritice ÚOOÚ.
Sněmovní volby by letos v dubnu vyhrálo hnutí ANO stále s velkým náskokem před koalicí Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) na druhém místě. Spolu oproti březnu mírně snížilo náskok ANO. To by nyní získalo 33 procent hlasů a Spolu 20,5 procenta. Vyplývá to z aktuálního volebního modelu agentury Median. Hnutí SPD poskočilo od března na třetí příčku. Odsunulo tak na čtvrté místo STAN. Do Sněmovny by se dostali také Motoristé, Piráti a uskupení Stačilo!.
Dočkali jsme se stanovení termínu sněmovních voleb, které dostávají vlivem zásadního tektonického posunu zemských desek, vyvolaného zvolením Donalda Trumpa, zvláštní význam. Evropa, hovící si ve srovnání s většinou světové populace v přepychu a zahleděná do své výlučnosti, nečekala, že přijde tak radikální změna ekonomického a společenského paradigmatu. Připravena byla jen Itálie v čele s energickou a zdravým rozumem vybavenou premiérkou Giorgií Meloniovou a také Orbánovi Maďaři. Relativně umně lavírují ještě Poláci, kteří už před drahným časem vsadili vše na vztahy s Amerikou.
Vláda premiéra Petra Fialy načíná poslední fázi svého mandátu. Volby do sněmovny prezident Petr Pavel vyhlásil na 3. a 4. října, s připočtením letních prázdnin a předvolební kampaně je tak prostor pro prosazování nových zákonů minimální. Část klíčových předpisů, na kterých si koalice v minulosti zakládala, se už nestihne projednat vůbec. Ministři i poslanci to otevřeně přiznávají, zatímco opozice se nezdráhá mluvit o čtyřech promarněných letech.
Vláda Petra Fialy (ODS) pošle do sněmovny návrh rozpočtu na příští rok do 30. září. Projednávat už ho ale bude nové složení dolní komory. K této situaci dochází již po několikáté z důvodu posunutí termínu voleb, které způsobily v minulosti volby předčasné. Podle Národní rozpočtové rady (NRR) i ekonomických expertů politických stran je tento souběh nešťastný, nelze ho ale žádným způsobem řešit. Podle SPD by se nicméně termín voleb měl vrátit do června.
V letošních volbách mají šanci se do sněmovny v extrémním případě dostat zástupci 16 stran a hnutí. Poslaneckých klubů by sice mělo zpočátku vzniknout méně (zřejmě maximálně devět), nicméně i tak se experti shodují, že by v takovém případě došlo k omezení stability jakékoliv vlády, snížení politické kultury a paralýze sněmovny. Na vlastní poslanecký klub jsou potřeba tři poslanci, což by různé jednotlivé strany v rámci koalic mít mohly. Otazník visí nad SOCDEM, která o své strategii ještě jedná. Hnutí Přísaha chce kandidovat samostatně a v průzkumech je hluboko pod hranicí vstupu do sněmovny.
V současné době počítáme s tím, že budeme kandidovat samostatně. Pro Echo24 to řekl šéf hnutí Přísaha a senátor Robert Šlachta. Odmítl tak spekulace, že postoupilo jednání ohledně zařazení kandidátů hnutí na kandidátky hnutí ANO. Že žádná taková dohoda není, Echu řekl také stínový premiér a pražský lídr hnutí ANO Karel Havlíček. Přísaha jednala o spolupráci také se SOCDEM. O postupu hnutí Přísaha pro letošní volby se zdá být jasno.
Prezident Petr Pavel vyhlásil termín podzimních voleb voleb do Poslanecké sněmovny. Lidé k urnám půjdou v pátek 3. října a sobotu 4. října 2025. Pražský hrad to oznámil v tiskové zprávě. Po vyhlášení jeho rozhodnutí ve Sbírce zákonů začne oficiálně volební kampaň. Strany a hnutí budou mít na nominace kandidátních listin čas do 29. července. O jejich připuštění k volbám rozhodnou krajské úřady nejpozději 15. srpna. Češi pobývající v zahraničí budou poprvé moci poslance volit korespondenčně
Rada České televize se mimořádně schází kvůli hlasování o odvolání generálního ředitele Jana Součka. Podle vyjádření několika členů rady i vývoje v posledních týdnech je relativně pravděpodobné, že Souček funkci skutečně opustí. V takovém případě by Českou televizi čekalo nejisté čtvrtletí – podle zákona řízení veřejnoprávního média dočasně převezme prozatímní ředitel, nového pak musí rada zvolit do tří měsíců. Svou roli mohou sehrát i poslanci a blížící se volby do sněmovny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil Poslaneckou sněmovnu, kde ocenil Českou republiku jako dobrého spojence. Ukrajina vnímá českou pomoc v boji proti ruské agresi včetně muniční iniciativy jako společný boj proti terorismu. Zelenskyj to prohlásil poté, co se setkal s vedením Sněmovny v čele s její předsedkyní Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09). Podle ní ukrajinští vojáci tím, že dokázali zastavit ruskou agresi, zachránili celou Evropu.
Účast desítek tisíc voličů v cizině očekává v podzimních sněmovních volbách ministerstvo zahraničních věcí. Dlouhodobě tam pobývá přes 600 000 Čechů. Letos poprvé budou mít možnost hlasovat korespondenčně. Aby mohli Češi z ciziny volit, musejí být zapsaní ve zvláštních volebních seznamech u zastupitelských úřadů. Mohou tak učinit už nyní, nejpozději 40 kalendářních dnů přede dnem voleb.
Dojde v letošních volbách k osvěžení sněmovny v podobě neokoukaných politických tváří, nebo naopak k extrémně slabé obměně elit, jak varují experti? Jednotlivé strany a hnutí ve vyjádření pro Echo24 říkají, že je pro ně prioritou nové tváře na podzim do sněmovny přivézt. Jen sporadicky se ale objevují na předních místech kandidátek v klíčových krajích.
Hnutí STAN si v poslední době vyslechlo tvrdou kritiku kvůli výsledkům vnitrostranické akce Podpisovka, která měla podle vedení hnutí pomoci vybrat nové osobnosti na kandidátky do Poslanecké sněmovny. Čím lépe si měl člověk vést, tím výš mohl skončit. Nejvíce podpisů – přes 2200 a více než šéf Vít Rakušan – získal lékárník a humanitární pracovník Stanislav Havlíček. Přesto skončil na jedenáctém místě kandidátky v Plzeňském kraji, tedy mimo reálnou šanci na zvolení.
Sněmovní mediální výbor dnes doporučil Poslanecké sněmovně, aby neschválila zprávu Rady České televize o činnosti ČT za loňský rok. Pro negativní doporučení hlasovalo šest poslanců z 11 přítomných. Neschválení dokumentu navrhl zpravodaj výroční zprávy Ondřej Babka (ANO), který ve svém hodnocení mimo jiné zmínil nevyváženost zpravodajství.
